Petr Altrichter


Petr Altrichter


Petr Altrichter (1951, Frenštát pod Radhoštěm) studoval na ostravské konzervatoři hru na lesní roh a dirigování a poté na Janáčkově akademii múzických umění v Brně řízení orchestru (u Richarda Týnského, Otakara Trhlíka a Františka Jílka) a sboru (u Josefa Veselky a Lubomíra Mátla). V roce 1976 se zúčastnil proslulé dirigentské soutěže v Besançonu, kde obsadil druhé místo a získal Zvláštní cenu Francouzského svazu skladatelů. Po absolutoriu JAMU (1978) nastoupil nejprve jako asistující dirigent do Státní filharmonie Brno; v následujících letech působil v České filharmonii jako asistent Václava Neumanna, jako dirigent pak ve Filharmonii Bohuslava Martinů ve Zlíně, v Komorní filharmonii Pardubice a poté čtyři roky opět v brněnské filharmonii.

Od roku 1987 pracoval v Symfonickém orchestru hlavního města Prahy FOK, od 1990 jako šéfdirigent. V letech 1993–2004 byl uměleckým ředitelem Jihozápadní německé filharmonie v Kostnici, od roku 1997 do konce roku 2001 stál také v čele Královské liverpoolské filharmonie. V lednu 2002 byl jmenován šéfdirigentem Státní filharmonie Brno. Zde působil do roku 2009.

Pohostinsky řídil velké orchestry po celém světě, jmenovitě v Berlíně, Londýně, Tokiu, Krakově, Miláně, Rize, Lucemburku, Baden-Badenu a v Las Palmas. Hostoval na velkých festivalech v Paříži, Madridu, Chicagu, Curychu, Salcburku, Vídni, Seville, St. Etienne, Avignonu, Palermu, Praze, Edinburku a v Aténách. V britských špičkových tělesech se uplatňoval zejména jako propagátor české hudby. Spolupracuje s rozhlasovými a televizními společnostmi.


Kořeny brněnské filharmonie sahají do 70. let 19. století, kdy v Brně mladý Leoš Janáček usiloval o vznik českého symfonického orchestru. Dílo slavného skladatele 20. století je ostatně nejvýznamnější programovou položkou tělesa, které je považováno dodnes za jeho autentického interpreta.

            Dnešní Filharmonie Brno vznikla v roce 1956 sloučením rozhlasového a krajského orchestru a od té doby patří svou velikostí i významem k české orchestrální špičce. Na svých turné provedla na tisíc koncertů v Evropě, ve Spojených státech, v Latinské Americe, na Dálném i na Blízkém východě. Je pravidelným hostem světových i českých festivalů, kde často spojuje umělecké síly s vynikajícím Českým filharmonickým sborem Brno. Orchestr pravidelně natáčí pro Český rozhlas a Českou televizi a pro řadu nahrávacích firem (Supraphon, Sony Music, IMG Records, BMG, Channel 4). Dynamicky také rozvíjí zakázkové nahrávání pro globální klientelu v rámci Czech Orchestra Recordings.

            Dějinami orchestru prošla řada českých a světových dirigentských osobností jako Břetislav Bakala, František Jílek, Petr Altrichter, Jiří Bělohlávek, Jakub Hrůša, Tomáš Netopil, Charles Munch, Kurt Masur, Sir Charles Mackerras, Yehudi Menuhin, Aleksandar Marković. Filharmonie dnes nabízí ročně kolem stovky koncertů v rámci 5 festivalů, 13 koncertních řad, kromě orchestrálních cyklů spolupracuje také se specializovanými ansámbly. Tvářemi jednotlivých sezon jsou rezidenční umělci (Olga Kern, Vadim Gluzman, Radek Baborák, Fazil Say, Benjamin Jusupov, Alina Pogostkina), v 61. sezoně jím je violoncellista Matthew Barley. Od roku 2000 pořádá filharmonie letní open air festival na brněnském hradě Špilberku, v roce 2012 se stala pořadatelkou renomovaných tradičních festivalů Moravský podzim, Velikonoční festival duchovní hudby a Expozice nové hudby. Zaštiťuje mezinárodně proslulý dětský sbor Kantiléna, od roku 2010 se podílí na populárním edukativním projektu Mozartovy děti, v roce 2014 založila svou Akademii Filharmonie Brno.

            Filharmonie Brno je dnes nejen silným hráčem na poli symfonické hudby doma i v zahraničí, ale i předním organizátorem hudební sezony druhého českého města, aktivním festivalovým pořadatelem a kreativním lídrem orchestrální dramaturgie. Působí v krásném Besedním domě, brněnském „Musikvereinu“ z ateliéru Theophila Hansena z roku 1873 a těší se na nový moderní koncertní sál.

 


Copyright © 2009 Filharmonie Brno  |  Publikováno systémem inCMS  |  Tvorba webových stránek Inexes