14.9. – 17.10. 2011
Filharmonie Brno absolvovala pětitýdenní turné po Japonsku, které sklidilo mimořádný úspěch. Pojďme se podívat, co brněnští filharmonici celou tu dlouhou dobu zažívali.
Program:
Bedřich Smetana: Z českých luhů a hájů
Antonín Dvořák: Symfonie č. 9 „Novosvětská“
P. I. Čajkovskij: Houslový koncert, Symfonie č. 5, Klavírní koncert č. 1, Symfonie č. 6 „Patetická“
Přídavek: W. A. Mozart, předehra k Figarově svatbě; Antonín Dvořák, Slovanský tanec č. 15
Dirigenti: Aleksandar Marković (14. 9. – 1. 10.), Leoš Svárovský (2. 10. – 17. 10.)
Sólisté: Friederike Saeijs, housle (14. 9. – 1. 10.), Eri Kuroda, klavírstka (23. 9.), Vitally Pisarenko, klavír (2. 10. – 17. 10.)
Turné pod vedením: Blanka Šaffková, manažerka pro zahraničí (14. 9. – 2. 10.), Zbyněk Matějů, ředitel FB (3. 10. – 17. 10.)
Čtrnáctého září odletěl orchestr v čele s manažerkou Blankou Šaffkovou do vzdáleného Japonska. První koncert odehráli filharmonici pod vedením Aleksandara Markoviće 17. září ve městě Nagoya a okamžitě zaznamenali obrovský úspěch. Publikum si vyžádalo dokonce dva přídavky. Sál s kapacitou 1800 míst byl téměř vyprodán, a to i přes cenu vstupenky 10.000 jenů (2.400,- Kč). Tato částka se po celou dobu turné lišila pouze mírně.
Následovaly dva úspěšné koncerty pro 1.400 lidí, kteří si přídavek dokonce vyskandovali. Pro čtvrtý koncert byl nutný přesun z ostrova Honšú, kde dosud filharmonici vystupovali, na ostrov Kjúšú, a to světoznámým rychlovlakem Shinkansen, který dosahuje rychlosti 240 – 300 km v hodině. Nevšední a hodně rychlý zážitek pro všechny účastníky zájezdu.
Následujících pět koncertů se neslo ve znamení dalších úspěchů. Největší ovace brněnský orchestr zažil v městě Saga, kde dámy téměř omdlévaly.
Vyzdvihnout je však potřeba sedmý a osmý koncert (24. a 25. 9.) turné ve městech Okayama a Osaka, v sálech se skvělou akustikou a úžasně vnímavým publikem. Také sólistka Friederike Saeijs podávala absolutní výkon. Korunovala tak fantastický úspěch brněnského orchestru, který hrál opět pod taktovkou šéfdirigenta Aleksandara Markoviće. Nutno podotknout, že právě sál v Osace byl pro japonské pořadatele druhým nejdůležitějším po Tokiu.
Následující dva dny volna si orchestr rozhodně zasloužil.
Po krátkém volnu v Nagoyi přichází další blok koncertů v Naganu, Shize, Hamamatsu a také dvanáctý koncert turné v Tokiu (1. 10.), který byl zároveň posledním pod taktovkou šéfdirigenta Filharmonie Brno Aleksandara Markoviće, jehož vystřídal dirigent Leoš Svárovský. Lepší místo než jeden z nejvýznamnějších sálů Tokyo Opera City si orchestr pro zakončení první části turné nemohl přát. Nejdůležitější koncert celého turné v sále s kapacitou 1600 míst byl zcela vyprodán a měl obrovský úspěch, který jen potvrdil kvalitu a zdatnost brněnského orchestru. Tokijský koncert byl také posledním pro sólistku Friederike Saeijs, kterou do druhé půle vystřídal teprve čtyřiadvacetiletý klavírista Vitaly Pisarenko; tento mladík si okamžitě získal orchestr i publikum. První koncert druhé poloviny turné proběhl 2. 10. opět v Tokiu, a to v sále Chofu City Hall. Po následujících pěti dnech volna vystupuje orchestr opět v Tokyo Opera City (!).
Závěrem něco málo z „evropského“ úhlu pohledu.
Na koncerty Filharmonie Brno chodí v Japonsku publikum všech věkových kategorií, mírně však převládají ženy. Je otázkou, zdali v tom má prsty charismatický projev pohledného šéfdirigenta Aleksandara Markoviće. Ze samotných koncertů také vyplývá, že publikum ve větších městech je poněkud zběhlejší, například netleská mezi větami apod. Těžko také soudit jak Japonci vnímají společenský dress code. V Evropě se návštěva koncertního představení filharmonie chápe jako významná společenská událost a proto večerní róba u dam a smoking u pánů bereme jako samozřejmost. Japonci však chodí formálně oblečeni i do práce, je tedy těžko posoudit, kdy večernímu koncertu věnují ještě péči navíc nebo jdou rovnou z práce.
Komunikaci s japonskými pořadateli zcela vystihují pouze dvě slova profesionálnost a preciznost, jejich nadšení pro organizování tak náročného a významného turné totiž přesně definují. Jevištní technik, který s orchestrem tráví celé turné, se dokonce již naučil pár českých slov, před koncertem pak obchází hráče a hlásí čas do začátku koncertu...“pět minut, pět minut…“.
První tři týdny Japonského turné brněnského orchestru doprovázela manažerka pro zahraničí Blanka Šaffková, kterou v její důležité funkci k 3. 10. dle plánu vystřídal ředitel Filharmonie Brno Zbyněk Matějů. Ten orchestr 17. října také doprovodil zpět do republiky.
Jak bylo uvedeno výše, po pěti dnech volna následovaly dva koncerty v jednom dni (!) v Tokyo Opera City, a to 8. října. Mezi odpoledním a večerním koncertem zbývaly na odpočinek pouze dvě hodiny. Brněnský orchestr však opět předvedl skvělé výkony a před vyprodanou halou omráčil svým fantastickým výkonem nadšené publikum. Oba beznadějně vyprodané koncerty byly pravděpodobně jedny z nejúspěšnějších.
Odpolední program:
Dvořák: Karneval, předehra, Čajkovskij: Klavírní koncert č. 1, Čajkovskij: Symfonie č. 5
Večerní program:
Čajkovskij: Symfonie č. 6, Dvořák: Symfonie č. 9. Dirigent Svárovský, sólo: Vitaly Pisarenko.
Orchestr tak během pouhých šesti hodin odehrál tři různé symfonie (!). Koncert navštívil také ředitel Českého centra v Tokiu pan Petr Holý.
Následovaly dva koncerty ve městech Fujisawa a Niigata (9. a 10. 10.), kde orchestr zahrál Bedřicha Smetanu (Z českých luhů a hájů), P. I. Čajkovského (Klavírní koncert č. 1 a Symfonie č. 6) se sólistou V. Pisarenkem.
Po jednom dni volna se orchestr opět vrátil do Tokya (12. 10.), a to znovu do významného sálu. Tentokrát brněnští filharmonikové zahráli v Sumida Triphony Hall Dvořákovu předehru Karnevalu a jeho Symfonii č. 9. Zazněl též Čajkovského Klavírní koncert č. 1. Mladý klavírista podal excelentní výkon, který publikum odměnilo nesčetnými ovacemi.
Do konce turné zbývalo pouhých pět dní a tři koncerty. Filharmonie Brno zakončila náročnou a přesto tolik úspěšnou šňůru koncerty ve městech Chiba, Sagamihara a Yokohama.
I poslední tři koncerty odměnilo japonské publikum vřelým přijetím a obrovskými aplausy. Na programu se opět vystřídal Smetana s Čajkovským a Dvořákem. Taktovka dirigenta Leoše Svárovského dovedla brněnské filharmoniky bez zaváhání k posledním taktům Čajkovského Symfonie č. 5 a pak už zbývalo jen vyslechnout další z desítek vřelých aplausů, jimiž se protentokrát s brněnskými filharmoniky japonské publikum na nějaký čas rozloučilo. Tedy přesněji do podzimu 2013, kdy si nadšení japonští promotéři brněnský orchestr opět vyžádali.
Nezbývá než se těšit na podzim 2013 a čerpat z úspěchů turné 2011.
Bylo 17. října, když orchestr nastoupil do letadla a vrátil se zpět, aby ve své nádherné práci pokračoval opět v Brně a Evropě.